Petra Zhorná Schönacková (LTS)

K morčatům jsem přišla díky naší fence - aby se na Silvestra nebála, dostala pod stromeček novou kamarádku morčinku Lemmy.

Aby jí nebylo smutno, přidal se k ní asi za měsíc morčík Dio - nový pán teritoria (což měla být původně samička, ale člověk míní, ...). Začala jsem se intenzivně zajímat o chov morčat a hledat informace. Díky sociálním sítím jsem se seznámila se skvělou partou morčatářů. Vždy jsem se chtěla věnovat pomoci zvířat, ale psi a kočky v útulcích nepřicházeli v úvahu kvůli mým vlastním zvířatům. 

A tak začala má kariéra depozitářky a morčecí psycholožky! První morčík, kterého jsem z azylu u Reny přivezla, byl Honzík. Krásný 8 měsíční pan morče, původně odebraný majitelce pro týrání. Po pečlivém uvážení byl vykastrován a putoval do domova důchodců v Sokolově, kde bude dělá společnost nejen babičkám a dědečkům, ale i nové morčecí kamarádce, která o svou spolubydlící nedavno přišla. 

A jak to bude dál? V hlavě mám hned několik projektů s dalšími lidmi, ale v první řadě se budu věnovat péči o morčata v nouzi, hlavně uzdravení jejich bolavé dušičky a hledáním nových hodných páníčků. 

Někteří lidé mluví ke zvířatům. Přesto jim nemnoho naslouchá. V tom je ten problém.
                - A. A. Milne, Medvídek Pú (vlastní překlad)